1Na lůžku jsem toužila za nocí po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla.2A tak už vstanu a město prochodím, pátrám po ulicích i náměstích po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla.3Našli mě strážní, co město obcházejí: – Viděli jste toho, kterého z duše miluji?4Jen jsem je minula, našla jsem toho, kterého z duše miluji! Držím se ho pevně, už ho nepustím, dovedu ho do domu svojí matičky, ukážu mu svůj rodný pokojík!5Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít.6Kdopak to z pouště přichází, jako když vzhůru stoupá dým? Prodchnutá myrhou a kořením, celičká voní dálkami.7Hle, jeho lože, lože Šalomounovo! Šedesát hrdinů okolo stojí, hrdinů z Izraele největších.8Ti všichni mečem vládnou, k boji vycvičeni jsou, proti jakékoli hrozbě noční každý opásán mečem svým.9Král Šalomoun si pořídil nosítka, ze dříví Libanonu je nechal udělat.10Jejich sloupy zhotovil ze stříbra, k nim pak nebesa ze zlata. Čalouněná byla purpurem a vnitřek celý obložen láskou jeruzalémských dcer.11Vyjděte a pohleďte, dcery sionské, na krále Šalomouna v koruně, jíž jeho matka zdobí jej v den jeho svatební, v den, kdy má v srdci veselí!