Nápověda

Český ekumenický překlad

— Den Jizreelu - Hospodin zaslibuje svému lidu, že jej rozmnoží a vysvobodí.

1  Izraelských synů bude však zase jak mořského písku: nikdo je nezměří, nikdo je nesečte. Na místě, kde se jim říká: „Nejste lid můj,“ bude se jim říkat: “Synové živého Boha.“
2  Synové judští a synové izraelští budou pospolu shromážděni, ustanoví si jedinou hlavu a vyjdou z této země. Veliký bude den Jizreelu.
3  Řekněte svým bratřím: „Lide můj,“ svým sestrám: “Omilostněná.“

— Přelíčení proti cizoložnici - Hospodin miluje svůj lid, a proto potrestá jeho nevěrnost.

4  Veďte spor proti své matce, veďte spor, vždyť ona není mou ženou a já nejsem jejím mužem. Ať odstraní ze své tváře znamení smilství, zprostřed svých ňader znak cizoložství!
5  Jinak ji svléknu do naha, vystavím ji, jak byla v den svého zrození. Učiním z ní poušť, obrátím ji v suchopár, umořím ji žízní.
6  Ani nad jejími syny se neslituji, jsou to synové smilstva.
7  Smilstva se dopouští jejich matka, hanebnosti jejich rodička; říká: „Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají vodu a chléb, vlnu a len, olej a nápoje.“
8  Proto zahradím tvou cestu hložím. Postavím před ni zeď, aby nenašla své stezky.
9  Bude se honit za svými milenci, ale nedostihne je, bude je hledat, ale nenajde je. Pak si řekne: “Půjdu a vrátím se ke svému prvnímu muži, tehdy mi bývalo lépe než teď.“
10  Nechce pochopit, že já jsem jí dával obilí, mošt i čerstvý olej, že jsem ji zahrnoval stříbrem a zlatem – a oni to dávali Baalovi.
11  Proto vezmu své obilí zpět v jeho době, i mošt v příhodný čas; strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jež měly přikrývat její nahotu.
12  Tehdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců. Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
13  Všemu jejímu veselí učiním přítrž, jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku, všem jejím slavnostem.
14  Zpustoším její révu i fíkovník, o nichž říká: „To je má odměna, kterou mi dali moji milenci.“ Proměním je v divočinu, bude je požírat polní zvěř.
15  Ztrestám ji za dny baalů, že jim pálí kadidlo a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem, že chodí za svými milenci a na mne zapomněla, je výrok Hospodinův.

— Hospodinova smlouva - Hospodin miluje svůj lid, a proto obnovuje smlouvu milosti.

16  Proto ji přemluvím, uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci.
17  Zas jí dám její vinice, dolinu Akór jako bránu k naději. Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí, jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.
18  V onen den, je výrok Hospodinův, budeš ke mně volat: “Můj muži,“ a nenazveš mě už: „Můj Baale.“
19  Odstraním z jejích úst jména baalů; jejich jména nebude už nikdo připomínat.
20  V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.
21  Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním,
22  zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.
23  V onen den odpovím, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi,
24  země pak odpoví obilí, moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
25  Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: “Tys můj lid,“ a on řekne: „Můj Bože!“
© 2018 ERF Medien