Nápověda

Český ekumenický překlad

— Vstupní slovo

1  Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.

— Zkoušky a pokušení

2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
5  Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
6  Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
7  Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
8  je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
9  Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
10  a bohatý ať myslí na své ponížení – vždyť pomine jako květ trávy:
11  vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
12  Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
13  Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
14  Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
15  Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
16  Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
17  ‚Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování‘ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
18  Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

— Slyšení a činění

19  Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;
20  vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
21  A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
22  Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe!
23  Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
24  podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
25  Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
26  Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
27  Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
© 2017 ERF Medien