Nápověda

Český ekumenický překlad

Dopis židům v Egyptě r. 124 př. Kr.

1 Židé v Jeruzalémě a v judské krajině posílají bratrské pozdravy bratřím židům v Egyptě a přejí jim dobro a pokoj:
2 Kéž vám Bůh prokáže dobrotivost a rozpomene se na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, svými věrnými služebníky.
3 Ať nakloní vaše nitro k tomu, abyste ho ctili a plnili jeho vůli celým srdcem i ochotnou duší.
4 Ať otevře vaše srdce pro svůj Zákon a přikázání a daruje vám pokoj.
5 Ať vyslyší vaše prosby a je k vám milostivý, ať vás neopouští v čase zlém.
6 I my se zde nyní za vás modlíme.
7 Za vlády Démétria roku stého šedesátého devátého jsme vám my, židé, napsali v nejvyšší tísni, která na nás dolehla v době, kdy Jáson a jeho stoupenci odpadli od svaté země a Božího království.
8 Spálili bránu a prolili nevinnou krev; my však jsme se modlili k Hospodinu a byli jsme vyslyšeni. Přinesli jsme oběť i jemnou mouku, rozžehli světlo v svícnech a předložili chleby.
9 Nuže, slavte i vy dny slavnosti stánků v měsíci kislevu. Psáno v roce stém osmdesátém osmém helénské éry.

Dopis židům v Egyptě r. 164 př. Kr.

10 Obyvatelé Jeruzaléma a Judska, rada starších a Juda pozdravují Aristobúla, učitele krále Ptolemaia, který je z pokolení pomazaných kněží, i židy v Egyptě a přejí jim zdraví!
11 Zachráněni Bohem z velikých nebezpečí vzdáváme mu vroucí díky my, kteří jsme bojovali proti králi.
12 To on zahnal ty, kdo nás napadli ve svatém městě.
13 Když totiž vladař táhl do Persie s vojskem, které se zdálo být nepřemožitelné, byli v Nanaině svatyni vlákáni do pasti a pobiti lstí nastrojenou kněžími této svatyně.
14 Neboť Antiochos v předstírané touze zasnoubit se s Nanaiou vstoupil se svými přáteli na to místo, aby vzal mnohé poklady jako věno.
15 Kněží Nanaina chrámu mu je sice ukázali, ale jakmile vešel s několika málo muži svého doprovodu dovnitř svatyně, ihned ji uzavřeli.
16 Otevřeli skrytá dvířka ve stropě a zasypali vladaře s jeho muži kamením; rozsekali je na kusy a uťaté hlavy vyhodili k těm venku.
17 Za to vše buď veleben náš Bůh, který bezbožné vydal záhubě.
18 Pětadvacátého dne měsíce kislevu hodláme slavit očištění chrámu, a proto pokládáme za potřebné vám oznámit, abyste i vy slavili slavnost stánků a ohně, na památku toho, že Nehemjáš vystavěl svatyni a oltář a přinesl oběti.
19 Neboť tenkrát, když naši otcové byli odvedeni do Persie, zbožní kněží vzali tajně trochu ohně z oltáře a ukryli jej v hluboké studni, kde bylo vhodné místo bez vody. Tam jej bezpečně ukryli, takže to místo zůstalo všem neznámé.
20 Když se po mnoha letech zalíbilo Bohu, Nehemjáš, vyslaný perským králem, poslal pro oheň potomky kněží, kteří jej ukryli. Oznámili nám, že nenašli oheň, ale hustou vodu. Nehemjáš poručil, aby ji nabrali a přinesli.
21 Když bylo sneseno všechno, čeho třeba k oběti, nařídil kněžím, aby tou vodou polili dříví i to, co leželo na něm.
22 Tak se stalo; po nějaké chvíli vysvitlo slunce předtím ukryté za mraky a vzplanul veliký oheň, až všichni užasli.
23 Zatímco oheň trávil oběť, kněží se všemi přítomnými vykonali modlitbu, neboť když začal Jónatan, volali i ostatní jako Nehemjáš.
24 Ta modlitba zněla takto: „Panovníku Hospodine, Bože, Stvořiteli všeho, hrozný a mocný, spravedlivý a milosrdný! Ty jsi Král, jediný a dobrotivý,
25 jediný vůdce, jediný spravedlivý, vševládný a věčný, zachraňující Izraele ode všeho zlého, který sis vyvolil naše otce a posvětil je,
26 přijmi tuto oběť za všechen svůj izraelský lid, střez svůj podíl a posvěť jej.
27 Shromáždi naše rozptýlené, vysvoboď ty, kdo žijí jako otroci mezi pohany, shlédni na pohrdané a zneuctěné, ať pohané poznají, že ty jsi náš Bůh!
28 Sevři mukami utlačovatele a ty, kdo se zpupně vypínají.
29 Zasaď svůj lid na svém svatém místě, jak to slíbil Mojžíš.“
30 Potom kněží zpívali chvalozpěvy.
31 Když obětní úkony skončily, poručil Nehemjáš vylít zbylou vodu na větší kameny.
32 Jakmile se tak stalo, vyšlehl plamen, ztrácel se však ve světle zářícím z oltáře.
33 Tato událost se stala všeobecně známou; i perskému králi bylo sděleno, že se na místě, kde kněží před svým odvlečením ukryli oheň, objevila voda, a tou že Nehemjášovi lidé posvětili oběti.
34 Král dal to místo ohradit, neboť usoudil, že je svaté, když si předtím tu věc ověřil.
35 Těm, jimž chtěl projevit svou přízeň, rozdal mnoho rozličných darů.
36 Nehemjášovi lidé tu tekutinu pojmenovali nefthar, což znamená ‚očištění‘; většina ji nazývá nefthai.
© 2017 ERF Medien