Nápověda

Bible, překlad 21. století

1 Pavel, podle Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus církvi Boží v Korintu a všem svatým v celém Řecku:1
2 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

Utrpení a potěšení

3 Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení!
4 V každém našem soužení nás potěšuje, abychom ty, kdo mají jakékoli soužení, mohli povzbuzovat tímtéž potěšením, které jsme sami přijali od Boha.
5 Vždyť čím více utrpení pro Krista zakoušíme, tím více povzbuzení skrze Krista přijímáme.
6 Když tedy máme soužení, je to pro vaše povzbuzení a spásu, a když jsme potěšováni, je to opět pro vaše povzbuzení (které se projevuje, když snášíte stejná utrpení jako my).
7 Proto máme ohledně vás neochvějnou naději, neboť víme, že jako máte podíl na utrpení, tak budete mít podíl i na potěšení.
8 Bratři, nechceme, abyste nevěděli o soužení, které na nás dolehlo v Asii tak těžce a nesnesitelně, že jsme už přestali doufat, že přežijeme;
9 v nitru jsme už vlastně očekávali rozsudek smrti. To vše se stalo, abychom nespoléhali sami na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé
10 a který nás z tohoto smrtelného nebezpečí vysvobodil a ještě vysvobodí. Máme v něm naději, že nás i nadále bude vysvobozovat,
11 když nám i vy budete společně pomáhat svými modlitbami. Mnozí pak budou moci děkovat Bohu za ten dar, který nám byl udělen díky modlitbám tolika lidí.

V něm je „ano“

12 Naší chloubou je svědectví našeho svědomí, že jsme na světě a zvláště u vás žili v ryzosti2 a upřímnosti Boží, ne v tělesné moudrosti, ale v Boží milosti.
13 Nepíšeme vám přece nic než to, co čtete a čemu rozumíte. Doufám, že jednou porozumíte dokonale
14 (tak jako nám zatím rozumíte zčásti), že v den Pána Ježíše budeme vaší chloubou právě tak jako vy naší.
15 V této jistotě jsem k vám už dříve chtěl přijít, abyste přijali další milost.
16 Přes vás jsem chtěl jít do Makedonie a z Makedonie se zase vrátit k vám, abyste mě vypravili do Judska.
17 Myslíte, že jsem to rozhodnutí nemyslel vážně? Nebo že se rozhoduji tělesně, takže říkám „ano, ano“ a zároveň „ne, ne“?
18 Jakože je Bůh pravdomluvný, naše řeč k vám nebyla „ano a ne“.3
19 Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás já, Silvanus4 a Timoteus zvěstovali, přece nebyl „ano a ne“. V něm bylo a je pouze „ano“!
20 V něm je „ano“ ke všem Božím zaslíbením a skrze něj zní naše „amen“ ke slávě Boží.
21 Ten, kdo nás spolu s vámi utvrzuje v Kristu a kdo nás pomazal, je Bůh,
22 který nás také označil svou pečetí a dal nám do srdcí Ducha jako záruku.

Odložená návštěva

23 Bůh je mi svědek – na mou duši, že jsem do Korintu ještě nepřišel jen z ohledu k vám.
24 Nechceme panovat nad vaší vírou, ale pomáhat vaší radosti; ve víře přece pevně stojíte.
1 dosl. v celé Achaji
2 někt. rukopisy svatosti
3 srov. Mat 5:37; Jak 5:12
4 tj. Silas (Skut 15:22; 16:19 aj.)
© 2018 ERF Medien